Památky

PAMÁTKY

Rozhledna Císařský kámen
více
arrow_down

Vrch Císařský kámen (637 m n. m.) je nejzápadnější částí Maršovické vrchoviny. Nachází se v katastrálním území Vratislavice nad Nisou, jihovýchodně od Liberce, západně od Jablonce nad Nisou. Dřívější název Špičák nebo též Uhlířský vrch byl změněn na Císařský kámen na památku návštěvy císaře Josefa II. v roce 1779, který se zde zastavil při inspekční cestě. Při stoletém výročí jeho návštěvy v roce 1879 zde byla umístěna paměťní deska do žulového bloku pod nynější rozhlednou. Ke 230. výročí návštěvy císaře, 19.9. 2009, zde byla slavnostně otevřena dvacetimetrová celodřevěná rozhledna. V létě 2017 musela být z důvodu špatného technického stavu zbourána. Bezprostředně poté vyrostla na jejím místě na podzim roku 2018 podobná rozhledna. Její konstrukce je za účelem delší životnosti kovová s obložením ze dřeva. Oproti své předchůdkyni je o 3 metry vyšší.

 

celková výška: 23,0 m

autor studie: ing. arch. Miloš Munzar

projektová dokumentace: ing. Marie Matulová

investor: Městský obvod Liberec - Vratislavice nad Nisou

zhotovitel: Pila Martinice s.r.o.

 

Zauhlovací a vodárenská věž
více
arrow_down

Tato ojedinělá technická stavba tvoří již od doby svého vzniku nedílnou součást panoramatu Vratislavic n. N. Nachází se v areálu bývalé továrny na koberce, dnes areál Intexu. Její historie sahá do let 1916 – 1918, kdy byla během první světové války vystavěna italskými válečnými zajatci. Tuto vskutku ojedinělou technicky i esteticky pregnantně řešenou stavbu nechal vystavět Alfréd Ginzkey, nejstarší syn zakladatele továrny Ignáce Ginzkeye. Zauhlovací věž projektoval vídeňský architekt Leopold Bauer, původem z Krnova. Zděná věž o celkové výšce 60 metrů má tři nadzemní podlaží a vyhlídkovou terasu. V přízemí se nacházela strojovna, ve střední části dva zásobníky na uhlí a v horní části vodojem. Uhlí bylo do areálu továrny dopravováno z veseckého nádraží až k patě věže železniční vlečkou. Přivezené uhlí bylo do zásobníků ve věži dopravováno velkokapacitním vysavačem. Uhlí smíchané s mourem dopravoval transportér vodorovnou šachtou do sousední kotelny se 75 m vysokým komínem. Vodorovná šachta se nacházela v horní části dodnes dochovaného viaduktu se dvěma mohutnými oblouky. Vodojem v horní části věže byl zhotoven z ocelových plátů. Voda sem byla čerpána z podzemních nádrží přivaděčem z rybníků v prosečském Pekle. Na nejvýše umístěnou vyhlídkovou terasu se lze dostat po litinovém schodišti při vnitřní stěně věže. V roce 1970 se začalo topit mazutem a zauhlovací věž tak ztratila svou původní technickou funkci. V současné době je objekt nepřístupný a opuštěn. Objekt byl v roce 2003 navržen vedením MO Vratislavice k prohlášení za kulturní památku, ale proces nebyl zatím dotažen do úspěšného konce.

Zvonice v ulici Za Tratí
více
arrow_down

Na okraji vratislavického katastru se na svahu pod ulicí Za Tratí nachází nenápadná památka, kterou znají nejspíše jen místní. Ještě před pár lety byste zde nalezli zarostlou polorozpadlou dřevěnou zvonici, o kterou nikdo nejevil zájem. A ejhle před několika lety se zejména díky finančním prostředkům MO Vratislavice n. N. podařilo tuto nenápadnou stavbu opravit. Čtverhranná zvonice se nachází na kamenné podezdívce s dvěma stupni směřujícími ke vstupu. Jedná se o celodřevěnou stavbu, jejíž stěny jsou pobity prkny natřenými nahnědo a střecha je kryta vláknocementovými šablonami. Na vrcholu jehlancovité střechy je umístěna věžička zakončená hrotitou stříškou se zdobným kovaným křížem. Ve věžičce se původně nacházel i zvon. Z osudů této sakrální venkovské stavby víme, že v roce 1925 byl do věžičky umístěn šedesátikilový zvon vyrobený s chomutovských železárnách. Místní obyvatelé jej za nemalého přispění továrníka Wagnera koupili za částku 2118 Kč. V témže roce zvon za velké slávy vysvětil vratislavický farář. Kdy přesně byla zvonice vystavěna, nevíme, v roce 1925 byl nejspíše pouze osazen nový zvon. Ten původní byl patrně během první světové války zrekvírován.

###message