Mojžíšův pramen
|
Adresa
|
Nad Kyselkou 738, Liberec 30, 463 11
|
|
GPS souřadnice
|
50°43'35.923"N, 15°5'52.648"E
|
|
Turistická známka
|
NENÍ
|
|
Internetový odkaz
|
|
|
Dostupnost
|
Auto, kolo, kočárek, pěšky
|
Turistická trasa
Z Vratislavic nad Nisou vede žlutá turistická cesta kolem restaurace Mojžíšův pramen, který se nachází na pomezí místních center Liberec a Jablonec nad Nisou. Jsou největšími městy v libereckém kraji.
Okolí nabízí ojedinělé přírodní scenérie krajinného a lesního prostředí.
Okolí nabízí ojedinělé přírodní scenérie krajinného a lesního prostředí.
Napojit na žlutou se můžete u rozcestníku, který je na křižovatce Skloněná a Tanvaldská (50°44'35.008"N, 15°5'46.267"E) nebo na dalším, který je poblíž železniční stanice Vratislavice nad Nisou.
Mojžíšův pramen je na cestě do Milířů zastávkou mnoha turistů, kteří si zde na posilněnou do kopců, rádi dají něco dobrého na zub.
Historie Mojžíšova pramene
Leží v masivu Císařského kamene, jižně od Vratislavic nad Nisou. Do roku 1876 neměl pramen jméno. Chodívala tudy sice procesí na poutě do Milířů, na stromech kolem cesty visely svaté obrázky, ale jinak byl les u studánky opuštěn. Roku 1876 sešla se v jedné z Vratislavických hospod veselá společnost, ve které seděl majitel lesa s poutnickou studánkou. Společnosti kraloval maličký švec Anton Scholze.
Švec, se začal vychloubat "Vsaďte se, že se posadím se sudem piva k prameni a prodám ho!". Sázka byla přijata a příští neděli poutníci vypili ne jeden ale dva sudy. Hostinskému Wundrakovi, jehož pivo švec prodával, se obchod zalíbil: pronajal pozemek u pramene a postavil tam dřevěnou boudu. Švec vymyslel přitažlivé jméno MOJŽÍŠŮV PRAMEN a začal prodávat.
Návštěv přibývalo a dosáhly vrcholu roku 1880. Za kvetoucím obchodem přilétali tažní ptáci: potulní obchodníci, boudaři, hudebníci. Tehdy praskla struna trpělivosti, protože Mojžíšův pramen se stal trnem v oku mnoha lidem - okolním hostinským kazil obchody, rolníkům ničili výletníci louky a les. Přes protest majitele byl podnik zakázán.
Řádně byl povolen až za čtyři roky. Nový nájemce postavil zděnou budovu a ta přetrvala až dodnes.
Z knihy O jizerských horách - Miroslav Nevrlý
Leží v masivu Císařského kamene, jižně od Vratislavic nad Nisou. Do roku 1876 neměl pramen jméno. Chodívala tudy sice procesí na poutě do Milířů, na stromech kolem cesty visely svaté obrázky, ale jinak byl les u studánky opuštěn. Roku 1876 sešla se v jedné z Vratislavických hospod veselá společnost, ve které seděl majitel lesa s poutnickou studánkou. Společnosti kraloval maličký švec Anton Scholze.
Švec, se začal vychloubat "Vsaďte se, že se posadím se sudem piva k prameni a prodám ho!". Sázka byla přijata a příští neděli poutníci vypili ne jeden ale dva sudy. Hostinskému Wundrakovi, jehož pivo švec prodával, se obchod zalíbil: pronajal pozemek u pramene a postavil tam dřevěnou boudu. Švec vymyslel přitažlivé jméno MOJŽÍŠŮV PRAMEN a začal prodávat.
Návštěv přibývalo a dosáhly vrcholu roku 1880. Za kvetoucím obchodem přilétali tažní ptáci: potulní obchodníci, boudaři, hudebníci. Tehdy praskla struna trpělivosti, protože Mojžíšův pramen se stal trnem v oku mnoha lidem - okolním hostinským kazil obchody, rolníkům ničili výletníci louky a les. Přes protest majitele byl podnik zakázán.
Řádně byl povolen až za čtyři roky. Nový nájemce postavil zděnou budovu a ta přetrvala až dodnes.
Z knihy O jizerských horách - Miroslav Nevrlý
Restaurace na Mojžíšově prameni
