Strážný vrch a vrch Šance – památky na vojenské akce v okolí Vratislavic
Vrch šance je poměrně výrazný kopec o nadmořské výšce 432 m na samé hranici katastrů Vrtatislavic n. N. a Proseče n. N. nad ulicí Kořenovskou. Na jeho travnatých stráních se dnes pasou krávy a na samotném vrcholu roste lesík. Mnohokrát jsem tento kopec obdivoval a nejednou jsem na něj vylezl a kochal se pohledem na lesnatý Prosečský hřeben či Libereckou kotlinu. Hlavou mi dlouho vrtala jedna věc, která se skrývala na samém vrcholku kopce. Povrch je v prostoru lesíku doslova zryt mnoha prohlubněmi, dírami a naopak kopečky. Nejprve jsem tomu nevěnoval přílišnou pozornost, ale na jaře letošního roku jsem se rozhodl, že tomu přijdu na kloub. Vylezl jsem tedy opět na kopec a procházel onen zvlněný terén, který byl nepochybně dílem lidských rukou. Ale kdo, kdy a hlavně proč by se namáhal zde cokoli budovat? Na to jsem nemohl stále přijít. Až když jsem se zadíval pozorně z malé vyvýšeniny na okolní terén, začalo mi pomalu svítat a původně zdánlivě náhodné terénní nerovnosti začaly tvořit jasný systém příkopů, valů a plošin. Ale k čemu to však sloužilo? Vzhledem k výrazné strategické poloze kopce a zjevnému systému polního opevnění to muselo sloužit vojenským účelům. Jak je to však staré? Procházel jsem se po lesíku, přemýšlel a díval do dáli. Až mi po chvíli spočinul zrak na protějším kopci nad Vratislavicemi, který je dnes nazýván Strážný vrch. O něm se ví, že to byl opěrný bod rakouské armády při očekávané válce s Pruskem o dědictví bavorské z let 1778-1779 a dochovaly se o tom i písemné zprávy. V tu chvíli mi svitlo a uvědomil jsem si, že by funkce těchto dvou kopců mohla souviset a v neklidné době konce 18. století mohly hrát podobnou roli. Z jednoho je vidět na druhý a díky své vyvýšené poloze měla vojenská posádka dokonalý přehled o případných přesunech vojsk. Cílenou dělostřelbou pak mohla bránit útočníkům v případném postupu do vnitrozemí Čech. Byla to zajímavá teorie, ale jistotu jsem neměl. Nenechalo mě to klidným a při nejbližší příležitosti jsem nahlédl do historické mapy tzv. 1. vojenského mapování, které vzniklo pro území Čech v letech 1764-1783 za vlády Marie Terezie a Josefa II. Byl to strategický podklad pro plánování vojenských akcí, a tak je logické, že důležitost byla kladena na přesné znázornění reliéfu krajiny, vodní toky, průběh komunikací atp. Generálové zkrátka potřebovali spolehlivý mapový podklad pro to, aby mohli z velitelského stanoviště označit strategická místa pro dělostřelecká postavení, pro vedení obrany či útoku. Listoval jsem jednotlivými mapovými listy, až jsem se dostal na příslušný list s Maffersdorfem (Vratislavicemi) a okolím. A ejhle, přesně v místech našeho „tajemného“ kopce je na mapě jasně vyznačen čtvereček, který označoval vojenské polní opevnění. Kopec byl na mapě bezejmenný. Na místě dnešního Strážného vrchu nad hasičárnou, který na mapě nese název Wacht b. (tedy v překladu Strážný vrch) však žádný vojenský objekt vyznačen nebyl, a tak je možné, že vojenské stanoviště na našem „tajemném“ kopci bylo důležitější a lépe opevněné než na tomto sousedním kopci. Když jsem nedávno pečlivě procházel vrchol Strážného vrchu, tak jsem neobjevil ani stopu po jakýchkoli opevňovacích pracích. Nelze samozřejmě vyloučit, že stopy byly v pozdější době setřeny, ale je to spíše nepravděpodobné.
