Socha sv. Jana Nepomuckého v ul. Za Cukrárnou
Tuto sochu byste na svém místě, tedy v ulici Za Cukrárnou při toku řeky Nisy, hledali marně. Její osud je neutěšený, poslední osudy neznámé, ale o to spíše si zaslouží „in memoriam“ naši pozornost. Socha sv. Jana Nepomuckého, která se nacházela na rohu později zbouraného domu č. p. 735, byla prohlášena za kulturní památku Školskou komisí Okresního národního výboru v Liberci dne 26. listopadu 1964 a od té doby je v Ústředním seznamu kulturních památek ČR evidována pod číslem 34207/5-4505. Pokud se ponoříme hlouběji do historie a na pomoc si vezmeme německý knižní soupis památek libereckého okresu z pera Karla F. Kühna z roku 1934, dozvíme se o této soše něco více. Socha byla zhotovena v roce 1735 a renovována byla v letech 1902 a 1921. Původně se prý nacházela u cesty pod školou a v roce 1832 byla přemístěna na most přes řeku Nisu, nakonec se ocitla na již zmíněném nároží dnes již neexistujícího domu č. p. 735. Nejmladší dostupná fotografie pochází z roku 1990, kdy byla socha stále na svém místě a poté je její osud neznámý. Národnímu památkovému ústavu, který spravuje Ústřední seznam kulturních památek ČR, není známo, kde se socha nachází. Je pravděpodobné, že byla před demolicí domu přesunuta neznámo kam či možná ukradena. Každopádně byl porušen památkový zákon, protože přesun kulturní památky lze realizovat pouze po předchozím povolení Ministerstva kultury ČR a od roku 2008 krajského úřadu. Je to veliká škoda, že Vratislavice přišly o takový cenný doklad minulosti tohoto místa. Po soše samotné nám zbyly pouze dvě fotografie, které pracovníci památkového ústavu pořídili v letech 1976 a 1990. Jen díky nim ještě víme, jak socha vypadala. Vlastní pískovcová socha světce v kněžském rouchu s křížem v náručí se nacházela na patrně žulovém podstavci. Vlastní dřík podstavce nesl desku s nápisem. Z fotografií není možné nápis přečíst, ale s největší pravděpodobností se zde nacházel krátký text o zbudovateli sochy o době, kdy vznikla, kdy byla renovována a patrně i krátká motlitba k tomuto světci. To je vše, co se podařilo o soše a jejích osudech zjistit.
Se sochami sv. Jana Nepomuckého se v českých obcích i ve volné krajině setkáváme poměrně často, ale kdo to vlastně byl? Kdy žil a proč je svatý? Vydejme se hledat odpovědi. Jan z Pomuku se narodil kolem roku 1340 ve vsi Pomuk, dnešní Nepomuk u Žďáru nad Sázavou. Jeho otec jménem Velfín byl v Pomuku rychtářem, o matce není nic známo. Po základním vzdělání, které Jan získal při farním kostele v Pomuku, pokračoval na studiích na pražské univerzitě. Od roku 1369 působil jako veřejný notář, posléze jako oltářník u kostela sv. Víta. Mezi lety 1383 a 1387 studoval církevní právo v italské Padově. Po svém návratu se v roce 1389 stal kanovníkem vyšehradské kapituly a generálním vikářem pražského arcibiskupa ve věcech duchovních. Janovi se stal osudný spor pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna s králem Václavem IV., avšak o podrobnostech a důvodech Janovy násilné smrti se vedou polemiky dodnes. Faktem je, že Jan z Pomuku byl mučen z rozkazu krále na staroměstské rychtě v Praze, aby vyzradil citlivé informace. Jan nic nevyzradil a zemřel dne 20. března 1393 během mučení. Ještě téhož dne bylo jeho mrtvé tělo svrženo z pražského mostu do Vltavy. Po několika dnech nalezli tělo u břehu mniši cyriaci a pohřbili ho v pražském kostele sv. Kříže. Osudy Jana z Pomuku však smrtí nekončí, jelikož již od samého počátku je mnohými označován za mučedníka. Od druhé poloviny 17. století se dostává postava Jana Nepomuckého do popředí v rámci rekatolizace českých zemí. Tento budoucí světec měl, dle jedné z teorií, v pobělohorské době záměrně zastínit význam Jana Husa. Nejstarší socha Jana Nepomuckého byla vztyčena roku 1683 Janem Brokofem na pražském, dnešním Karlově mostě v Praze. Roku 1708 mu byl zasvěcen první kostel v Čechách, konkrétně v Hradci Králové. Roku 1721 byl Jan Nepomucký prohlášen papežem Inocencem XIII za blahoslaveného a roku 1729 byl pak svatořečen. Od té doby vyrostly nejen v českých zemích desítky, ba stovky soch tohoto českého světce. Šest let po svatořečení byla i vratislavickými (maffersdorfskými) občany zbudována socha, což bylo reakcí na důležitou událost svatořečení v dalekém Římě.
Martin Nechvíle
Socha sv. Jana Nepomuckého v ul. Za Cukrárnou - 1990.
Socha sv. Jana Nepomuckého v ul. Za Cukrárnou - 1976.
