Pravěké nálezy

Kráčíme-li po ulicích Vratislavic a náš zrak spočívá na památkách a pamětihodnostech této obce, může v nás náhle vyvstat otázka: „Kdy poprvé vkročila lidská noha do této podhorské oblasti?“ Otázka je to jasná, avšak hledání odpovědi tak přímočaré není. Máme k dispozici písemné prameny od 14. století, avšak jak to tu vypadalo dříve, třeba v pravěku? A žili zde vůbec lidé? Jak si s tím poradit, ví o tom vůbec někdo něco? Jedinými prameny, které nám mohou napomoci nalézt odpověď, se nacházejí většinou pod našima nohama, a sice archeologické nálezy. Zkušené oko archeologa dokáže ze zdánlivě obyčejného kousku keramického střepu či kamenného úlomku vyčíst mnohé zdánlivě skryté informace. A jak je to tedy s Vratislavicemi, pochází odtud nějaké pravěké archeologické nálezy? Odpověď zní ano. Donedávna jediným pravěkým nálezem z Vratislavic byla vrtaná kamenná motyka (tesla) s odlomeným ostřím o výšce 11 cm z doby kamenné stará 5 až 6 tisíc let. Nalezena byla v roce 1960 v obci v blízkosti řeky Nisy. Přesnější údaje už dohledat nelze. Tento nástroj ze zelené velmi pevné břidlice nasazený na dřevěné topůrko mohl sloužit jako motyka či tesla a zároveň i jako osobní zbraň majitele. Ač se nám to může zdát překvapivé, při novodobých pokusech s replikami kamenných nástrojů byly dosahovány slušné výsledky při opracovávání dřeva a jako zbraně určitě budily také respekt. Druhý nový pravěký nález pochází z ulice Nad Kyselkou ze zahrady domu č. p. 482. Nalezen byl majitelkou domu a v roce 2000 darován Severočeskému muzeu v Liberci. Jedná se o torzo vrtaného sekeromlatu starého také kolem 5 až 6 tisíc let. Další otázka může znít: „Co nám mohou tyto nálezy říci o pravěkém člověku a o jeho přítomnosti v místě dnešních Vratislavic?“ Odpověď je už o poznání problematičtější. Obecně lze říci, že Liberecká kotlina nebyla až do období vrcholného středověku soustavně osídlena. To však neznamená, že sem člověk v pravěku nezavítal. Předpokládáme, že do těchto míst chodil lovit či hledat suroviny, například vhodný kámen na výrobu svých nástrojů. Pravěká těžba kamene pro výrobu nástrojů je doložena na úpatí Černostudničního hřbetu u Jistebska na Jablonecku v nadmořské výšce kolem 650 m. Stáří této důležité těžební lokality je odhadováno na 6 až 7 tisíc let. Vhodný kámen byl velmi ceněnou obchodní komoditou a byl transportován i na stovky kilometrů. Můžeme tak odůvodněně předpokládat, že pravěcí lidé velmi dobře znali horské i podhorské oblasti našeho regionu.