Pískovcový kříž v Tanvaldské ulici
Tento pískovcový kříž jistě téměř všichni znají od vidění. Lépe řečeno z pohledu z okna auta, jímž jedou Tanvaldskou ulicí na Proseč n. N. a dále směrem na Jablonec n. N. Kříž, chráněn mezi dvěma vrostlými stromy, se nachází na samém okraji asfaltové silnice v zatáčce u domů č. p. 3 a 5. Stojí tu na křižovatce cest již téměř tři století a je němým svědkem cestování lidí, některých pěšky s nůší na zádech, některých s povozem taženým zvířaty a dnes je i svědkem nebezpečné rychlé jízdy v naleštěných automobilech. Původně byl kříž obklopen několika dřevěnými chalupami, které však časem ustoupily novější výstavbě. A kříž tu stále stojí jako doklad kontinuity, lidské zbožnosti a umu. Kříž byl zbudován v roce 1725 na křižovatce staré cesty do Horní Proseče (dnes ulice Na Kopečku) a cesty podél toku Nisy (dnešní Tanvaldské ulice) v místě zvaném Gränzflossplatz, tedy v místě, kde tvořil potok hranici. Jedná se o dnešní bezejmenný potok tekoucí od pekelských rybníků a tvořil hranici mezi Prosečským a Vratislavickým katastrem. Náš kříž náleží mezi nejstarší svého druhu v širokém okolí. Nevíme však přesně, proč byl zbudován. Takovéto kříže bývávaly budovány ke cti Boží, jako dík za něco či pro zastavení a rozjímání kolemjdoucích. Díky letopočtu 1725, který je vytesán na přední římse podstavce i na zadní straně kříže, však víme přesně dobu vzniku. Podle velmi lidového ztvárnění pochází dílo nejspíše z dílny nějakého turnovského kamenosochaře počátku 18. století. Vlastní památka je státem chráněna a pro svou kulturně historickou hodnotu byla dne 3. 5. 1963 školskou komisí při Okresním národním výboru v Jablonci n. N. zapsána na seznam kulturních památek pod číslem 26326/5-88. Pískovcový kříž je umístěn na podstavci, který je tvořen kvadratickým žulovým soklem a pískovcovým dříkem. Na dříku jsou z přední a bočních stran vytesány reliéfy Panny Marie de Monte Carmel, sv. Antonína Paduánského a sv. Jana Nepomuckého. Nad reliéfy jsou vtěsnány i nápisy, které jednotlivé světce identifikují, společně s prosbou, aby světci za lidi orodovali. Na dříku s profilovanou římsou a vytesaným letopočtem 1725 se nachází vlastní pískovcový kříž s ukřižovaným Kristem. U paty kříže je ztvárněná klečící sv. Marie Magdalena. Nad Kristovou hlavou je vytesán Bůh Otec s rozepjatými pažemi a holubice, která symbolizuje Ducha Svatého. Na zadní straně kříže je opět vytesán letopočet 1725 současně s nápisem „C. Habel“, což by mohl být podpis zhotovitele kříže či donátora, tedy toho, kdo výrobu zaplatil. Kdo ví? Podstavec s křížem byl původně polychromován, tedy omalován různými barvami, které jednotlivé postavy a výjevy zvýrazňovaly. Relikty původní barevnosti ještě v roce 1963 zachytil a na skicu zrekonstruoval Josef V. Schejbal, v jehož knížkách se o kříži mnohé dozvídáme. Škoda jen, že v dnešní době je tato prastará památka pouze svědkem průjezdu stovek automobilů. Málokdo totiž riskuje překonání rušné komunikace, aby obdivoval zručnost našich předků.
