Fara č.p. 51
Fara č. p. 51 se nachází na rohu mezi ulicemi Tanvaldská a Nad Školou naproti kostelu Nejsvětější Trojice. Jako cenná památka dokládající historický vývoj Vratislavic byla prohlášena Školskou kulturní komisí Okresního národního výboru v Liberci dne 26. listopadu 1964 kulturní památkou pod číslem 29434/5-4503, čímž je tato stavba zákonem chráněna. Co vlastně o této památce víme? Nejprve si ji stručně popíšeme a pak nahlédneme do její téměř dvou set padesátileté historie. Jedná se o jednopatrovou obdélnou zděnou klasicistní stavbu s mansardovou střechou se dvěma vikýři. Hlavní průčelí je orientováno jižně do Tanvaldské ulice, hlavní vchod s pískovcovým ostěním je orámován štukovou výzdobou. Budova fary, která z větší části slouží svému původnímu účelu, je v dobrém stavebně technickém stavu. Nebylo tomu tak vždy. Během socialistické éry bylo dokonce záměrem faru zbourat a vybudovat zde široký vjezd na zdejší panelové sídliště. Naštěstí ze záměru sešlo a po změně režimu byla fara vrácena opět Římskokatolické církvi, která se spolu s podporou finančních darů z Německa zasloužila o její záchranu a nákladnou rekonstrukci. Nyní se ponoříme do minulosti. O vzniku a výstavbě areálu fary toho víme docela dost. Dle historických pramenů byla fara postavena v roce 1764 zednickým mistrem Johannem Jesefem Kunzem z Liberce a tesařským mistrem Josefem Pilzem. Jak vypadala fara a její okolí víme velmi přesně, jelikož se dochovaly plány stavby. Díky nim víme, že původní stavba fary se od dnešního stavu příliš nelišila. Rozdíly jsou dány jen pozdějšími opravami. Zajímavé je, že za farou se na místě dnešního dvora a Kaple vzkříšení nacházel patrně francouzský parčík, který se vyznačoval pravidelným geometrickým rozvržením čtyř travnatých ploch s kašnou či sochou uprostřed. Vedle fary se na místě dnešního úřadu MO nacházely další budovy patrně hospodářského či provozního charakteru. V prostoru před dnešním úřadem MO byl dvůr s kašnou či studnou. Celý tento areál dvora, parku a hospodářských budov byl obehnán ohradní zdí. Nezodpovězenou otázkou zůstává, zda výše popsaný obraz byl v úplnosti realizován nebo část zůstala pouze na papíře v podobě stavebních plánů. Faktem je, že na mapě stabilního katastru Vratislavic z roku 1843 je zachycena poněkud odlišná situace. Zděnou faru na severu neobklopuje žádný park, ale nachází se tam dřevěná patrně hospodářská budova půdorysu písmene L a vymezuje tak východní stranu farního dvora. Ostatní plochy tvoří zeleň. Fara se nacházela, stejně jako dnes, při důležité cestě, která svým tvarem zhruba kopíruje průběh dnešní Tanvaldské ulice. Další cesta vedla i v místech dnešní ulice Nad Školou. A co se na místě fary nacházelo dříve? To nevíme, nelze vyloučit, že zde stála skromnější dřevěná fara, možná vůbec nic. Každopádně vratislavická fara patří do generace farních staveb druhé poloviny 18. století, které se stavěly podobně po celých Čechách – mohutná zděná patrová stavba s mansardovou střechou. A tak díky péči Římskokatolické církve se nám dodnes zachovala památka na dávnou historii Vratislavic, vlastně Maffersdorfu, a na církevní život v této obci.
