Domů > Historie a... > Památky > Císařský kámen u Milířů

Kopec Císařský kámen (637 m n. m.) se nachází na jižním cípu katastrálního území Vratislavic n. N. nad obcí Milíře. Na vrchol vede od jihovýchodu zeleně značená turistická cesta. Tento kopec má poměrně dlouhou historii a nezapsal se do ní zrovna mírově. Ale začněme netradičně trochu ze široka. Přenesme se do poslední čtvrtiny 18. století do Bavorska, kde koncem roku 1777 zemřel bez potomka Maxmilián Josef, poslední člen vilemínské větve rodu Wittelsbachů. A jak už to tak v dějinách bývá, o bavorském dědictví rozhodovaly zbraně. Obratný rakouský kancléř Václav Antonín Kounic se dohodl s falckým kurfiřtem Karlem Theodorem o výměně rakouského Nizozemí za Bavorsko. V tu chvíli se do hry vložilo jako další středoevropská velmoc Prusko, které si na bavorské dědictví činilo nárok a zároveň odmítalo územní rozšíření svého středoevropského mocenského rivala. Diplomatický konflikt vyústil v ozbrojený střet, v němž vojska pruského krále Fridricha II. Velikého zaútočila na několika místech po celé severní a severovýchodní hranici Čech. První z vojenských operací se odehrály v červenci 1778 u Náchoda. Vojska císařovny Marie Terezie vedl dodnes známý a opěvovaný polní maršál Laudon. Další vojenský vpád byl očekáván u Děčína a také na Liberecku. Důležitá bitva se odehrála 5. září u Kuřívod na Mnichovohradišťsku, kde bylo pruské vojsko přinuceno k ústupu. K dalším vojenským akcím již nedošlo, jelikož bylo preferováno diplomatické řešení, které vyústilo dne 13. května 1779 v podepsání míru v Těšíně. A právě během přípravných opevňovacích akcí byla patřičná pozornost věnována i důležité přístupové komunikaci od severu přes Liberec a Hodkovice nad Mohelkou do Pojizeří. Této cesty využívali o několik staletí dříve k vojenským vpádům například i husité, a tak byla vojenskému zajištění před vypuknutím války s Pruskem věnována nemalá pozornost. Jedním ze způsobů eliminace možného vpádu bylo obsazení strategických pozic na kopcích, kde byla pozorovací místa i dělostřelecká postavení. Na katastru Vratislavic víme hned o třech. Jedním z nich byl i kopec nad vesničkou Milíře. Na opevňovací práce dohlížel sám císař Josef II., který se však tehdy ještě dělil o vládu se svou matkou Marií Terezií. Do Liberecké kotliny Josef II. Zavítal hned třikrát, a to v letech 1776, 1778 a 1779. Kopec nesl původně jméno Špičák či Uhlířský vrch a teprve po návštěvě císaře Josefa II dne 15. září 1779 byl na jeho počest nazván Císařskou horou, později Císařským kamenem (Kaiserstein). Zmiňovaná třetí císařova návštěva byla o poznání klidnější, jelikož se uskutečnila již po podepsání míru. Císař tehdy údajně z dřevěné věže na kopci sledoval a kontroloval ostatní vojenská postavení v Liberecké kotlině. Tuto dřevěnou stavbu tak můžeme považovat za přímou předchůdkyni nové rozhledny. A právě na tuto třetí návštěvu nám zůstala hmatatelná památka v podobě tesané pamětní desky na vrcholovém žulovém balvanu na kopci nad Milíři, tehdy nazývanými Kohlstadt. Tuto desku z bílého mramoru nechali v roce 1879 až z rakouského Gratzu dovést a osadit ku příležitosti 100. výročí návštěvy Josefa II. význační občané z blízkého Jablonce n. N. – lékárník A. Ullrich, okresní hejtman baron Vražda z Kunvaldu, A. a H. Pfeifferovi, A. Seidemann, F. Stütz a A. Weiss. Ku příležitosti tohoto výročí se konala velká josefínská oslava, jíž se účastnili stovky lidí, cestu na vrchol lemovaly krámky prodavačů. Dívky z Dlouhého Mostu, oděné do bílých šatů, přinesly na nosítkách ozdobenou židli, na níž údajně kdysi seděl pod lipami u šenku v jejich obci sám císař a popíjel vodu z blízké studny. Na oslavě zaznělo i nespočet oslavných projevů a došlo i na poezii. Zkrátka vlastenecká oslava jak má být.

Tolik z historie a nyní se podívejme do současnosti. Záměr vybudovat na tomto místě rozhlednu pochází již z roku 2003, kdy bylo zadáno obcemi Mikroregionu Císařský kámen vypracování projektové dokumentace. Od prvního ideového záměru uplynulo šest let a dne 19. 9. 2009 jsme se dočkali při příležitosti 230. výročí císařské návštěvy slavnostního otevření nové rozhledny za účasti hejtmana Libereckého kraje, starostů Vratislavic n. N., Rádla a dokonce i z Vídně vážil cestu i sám císař Josef II., kterého výborně ztvárnil liberecký herec Petr Jeništa. Tato velkolepá slavnost jistě snese srovnání s vlasteneckou oslavou z roku 1879. Dřevěná rozhledna o půdorysu 4 x 4 m má i s vrcholovým zábradlím výšku rovných 20 metrů. Stavbu financoval MO Vratislavice n. N. za přispění Statutárního města Liberec a Libereckého kraje. Nová rozhledna, která je celoročně zdarma přístupná, se jistě stane oblíbeným cílem turistů z blízkého i vzdáleného okolí. Ten krásný výhled na Libereckou kotlinu, Jizerské hory i Ještědsko-kozákovský hřbet rozhodně stojí zato.

Martin Nechvíle