Domů > Historie a... > Kronika > Kronika Vratislavice nad...

 

  

  

            Dosáhne-li člověk padesátky svého věku ve zdraví a pohodě, je to důvodem k oslavě. Jubilant přijímá zpravidla gratulace od příbuzných a známých a nostalgicky zavzpomíná na prožité chvíle dobré i méně dobré.

            Dosáhne-li padesátiletého trvání svět bez válečných pohrom v míru a klidu, bez strachu obyvatelstva o své životy, svá obydlí, bývá taktéž důvodem k oslavám. Od hrůzné poslední světové války uplynulo v tomto roce rovné půlstoletí. Všude nebyl mír, v různých místech světa znovu harašily zbraně a umírali lidé. Velká většina Evropy však pohromám byla uchráněna, a proto bylo co oslavovat. V mnohých metropolích vytryskly gejzíry ohňostrojů, veteráni světové války byli oslavováni a dekorováni.

            Bohužel, v naší republice, až na její západní část, kde rozsáhlé a srdečné oslavy připomněly osvobození tohoto regionu armádami západních spojenců, byl bohorovný klid svátečního dne státního svátku. Možná i leckterý žák základní školy, pokud mu nepřipomněl učitel, nevěděl, proč 8. května nemusel jít do školy.

            Sledujeme světové události a jsme ohromeni, proč ještě lidé na sebe míří zbraněmi v bývalé Jugoslávii, v ruském Čečensku, v irském Belfastu, v Přední Asii v Palestině a Izraeli, proč vybuchují teroristické nálože v ulicích měst zabíjející bezbranné a nevinné občany.

            Naše padesátiletá cesta byla trnitá, plná různých zvratů, útrap a nástrah, ale dožili jsme se přes všechna úskalí toho co máme, že jsme a jako stát budeme: Proto bylo co oslavovat!

 

 

            Od konce II. světové války uplynulo plných padesát let. Obci se opět vrátil původní historický název – Vratislavice nad Nisou. Život v obci se začal rozvíjet závratnou rychlostí.

            Pro oživení v paměti na ony strhující dny a měsíce zalistoval jsem v první kronice začínající popisem roku 1945 kronikářem Jaroslavem Bambuchem, učitelem zdejší školy. (Kronika je pro čtenáře téměř nedostupná. Je uložena ve Státním archivu v Liberci.) Z ní uvádím stručný výtah zápisů od prvních stránek:

            „…údajně v době války v letech 1944-45 působila v okolí Vratislavic malá ozbrojená skupina protifašistického odboje. Čítala asi 15 osob. V době, kdy se schylovalo ke konci války, v prvních květnových dnech, byl z této skupiny určen místní občan J. Schönbeck jako mluvčí, aby jednal s představiteli obce (s radním Günthlerem a farářem Bichlerem) o odzbrojení místního Volks – sturmu, o vydání a zveřejnění vyhlášky o zachování klidu v obci, o vyvěšení bílých praporů a odstranění v případě vzniklých barikád. Požadavku bylo vyhověno až po dalším naléhavém jednání se starostou Wünschem.“

           

            Časový sled památných dnů dle zápisu z kroniky:

 

2. 5. V odpoledních hodinách přelétavající sovětské letadlo shodilo na střed Vratislavic několi tříštivých pum. Zasaženo a zcela zničeno bylo pravé křídlo místní školní budovy, další bomby dopadly do porostu vratislavického nádraží a pobořily přilehlé kůlny. Další spadla k patě kostela a poničila venkovní schody. Poslední bomby dopadly do polí nedaleko tehdejšího chudobince na Nové Rudě.

(Poznámka k události: Skoro po třiceti letech v r. 1972 při opravě kanalizace ve sklepě mateřské školy – dnes odborné učiliště v ul. Nad Školou – byla objevena nevybuchlá padesátikilová letecká puma, zřejmě pozůstatek onoho náletu.)

 

6. 5. Schönbeckova revoluční skupina se dostavila na vyzvání na libereckou radnici k jednání o zajištění pořádku ve Vratislavicích. Dostavilo se 18 osob, dostali pokyny a 15 pušek.

 

7. 5. O půlnoci odzbrojili místní německou policii, zajistili továrnu, pivovar, poštu a sklad obilí.

 

9. 5. V odpoledních hodinách prošla obcí jednotka pěchoty sovětské armády v počtu asi 150 vojáků, později projela obcí kolona vojenských nákladních aut a několik tanků. Žádný z vojáků v obci nezůstal. Němečtí obyvatelé uzavřeli obchody a uzamkli se v domech.

 

19. 5. Obcí od Jablonce prochází větší oddíl Revoluční gardy.

          Čtyři příslušníci čsl. policie ze stanoviště Rochlice převzali německou místní policejní stanici. Velitelem byl ustanoven štábní strážmistr Antonín Knotek (žijící občan obce).

          Proveden první odsud asi tří set nejaktivnějších německých fašistů z obce.

 

25. 5. Obcí prochází oddíl nově vzniklé Čsl. armády.

 

29. 5. Za účasti 11 občanů české národnosti byla uskutečněna přípravná schůze místního národního výboru.

 

30. 5. Svolána veřejná schůze MNV, které se zúčastnilo 54 nových občanů Vratislavic.

 

31. 5. Byly odstraněny německé nápisy a zajištěn chod kina.

 

            Každoročně přijíždějí noví osídlenci s rodinami.

Současně po etapách je prováděn odsun Němců. Celkem odešlo 3.000 Němců, poslední odsun se uskutečnil o rok později 2. 5. 1946.

V kronice se píše: „…bylo dbáno, aby při odsunu se netrhaly rodinné svazky a oby odsun se prováděl humánním způsobem.“

            Ke konci roku 1945 bylo v obci 2.027 Čechů a 3.700 Němců. Ze 178 zemědělských usedlostí nad 50 arů bylo na konci roku obsazeno 50 českými osídlenci. Podle soupisu k 31. 12. 1945 bylo v obci: 53 koní, 331 krav, 19 vepřů, 17.086 slepic a 503 koz.

 

 

            V počátku roku již 1. ledna napadla 40 cm vrstva sněhu a udeřily mrazy, teplota klesla až na –18° C. V noci na 13. ledna přišla další nadílka sněhu, víc jak 50 cm. Okamžitě reagovala kalamitní komise při obv. úřadu a vyhlásila kalamitní stav III. stupně. Udržet sjízdnost komunikací bylo nad síly samotného TSV, proto byly povolány mechanismy smluvních závodů a firem na rychlé odklizení sněhu. Během dvou dnů se podařilo odstranit nahromaděný sníh z hlavních silnic i v okrajových částech městského obvodu. V dalších dnech přišla obleva a zbylý sníh se postupně vytratil.

            Měsíc únor byl nadnormálně teplý a deštivý. Teplota dosahovala až +16° C, konci měsíce krátce mrzlo, ale první polovina měsíce března byla opět teplá. Od 15. – 23. 3. se vrátila mírná zima s krátkými sněhovými přeháňkami, 22. 3. přišla první bouřka s kroupami, později napadlo opět 10 cm sněhu.

            I duben přinesl střídavé počasí, na Velikonoce dokonce sněžilo při nulové teplotě. Prudký zvrat nastal 22. 4., při jasné obloze a prudkého závanu větru vystoupila teplota až na +25° C. Příroda v několika hodinách během jediného odpoledne se probudila ze zimního spánku, zazelenaly se stromy a přišlo jaro.

            Letošní léto se vlivem velmi teplého a suchého počasí vydařilo. Bylo zaznamenáno 15 horkých letních dnů s teplotou nad 30° C.

            Stejně tak byl i teplý podzim, bohužel s nepatrnými srážkami.

            Zima nastala náhle, již 5. listopadu napadl první sníh a teploty kolem bodu mrazu trvaly až do Vánoc.

            V průběhu roku, vyjma sněhové kalamitní situace v lednu, nebyly zaznamenány povodně, živelné pohromy ani větrné smršti.

 

 

            Rada a zastupitelstvo městského obvodu zahájili svoji činnost pracovními zasedáními podle stanoveného plánu práce. V průběhu roku došlo k personálním změnám jak v radě, tak i v zastupitelstvu.

Na mimořádném zasedání zastupitelstva 9. 3. 1995 z rady a funkce zástupce starosty odstoupil zastupitel Ing. Jiří Cihlář na vlastní žádost a na uvolněné místo zvolen zástupcem starosty a členem rady MO zastupitel Ivan Charypar. Do pětičlenné rady byl doplňovací volbou zvolen Vladimír Ochotný.

 

            Rada městského obvodu pracovala ve složení:

                        starosta MO    Karel Frýdl za ODS jako nezávislý

                        zást. starosty    Ivan Charypar za sdruž. SD – nezávislý

                        členové rady    Dr. Radka Drašnarová za ODS – nezávislá

                                               Pavel Jeništa za sdruž. SD – nezávislý

                                               Vladimír Ochotný za SPR – RSČ – nezávislý

 

            I v zastupitelstvu MO došlo k následným změnám:

K 1. 9. 1995 odstoupil ze zastupitelstva zastupitel Jaroslav Jiřímský, zvolen za hnutí „Důchodci za životní jistoty“ a nahrazen byl prvním náhradníkem z téže kandidátky Josefem Nýdrlem. Zastupitelský slib složil 21. 9.

K 30. 10. 1995 odstoupil na vlastní žádost zastupitel MVDr. Oldřich Matouch a nahrazen byl z kandidátky ODS prvním náhradníkem Josefem Kubantem. Poslanecký slib složil 16. 11.

 

 

1.      schůze dne 12. ledna: projednána studie územní zóny Nová Ruda

2.      schůze dne 23. února: Schválen rozpočet na rok 1995, projednána činnost organizace spravující majetek MO firmou RELPA. Tato organizace v městském obvodu obstarává 27 nebytových prostorů a 63 domů s 446 byty, 63 stavebních parcel a 54 souvisejících pozemků. Za nájemné inkasuje ročně 1.834.000,- Kč.

Mimořádné zasedání dne 9. března: personální změny v radě MO – viz zápis

3.      schůze dne 23. března: Projednána bezpečností situace v obvodu města, navrženy změny dopravního značení. Stav silnic a místních komunikací: Konstatováno, že 32 ulic potřebuje naléhavou opravu výtluků po uplynulé zimě.

4.      schůze dne 20. dubna: Schválena zpráva o likvidaci skládek a opatření ke zlepšení životního prostředí.

5.      schůze dne 25. května: Činnost sociální komise rady MO a SPOZ. Výsledky hospodaření MO za rok 1994, zpráva o hospodaření koupaliště „Sluníčko“ za uplynulou sezónu.

6.      schůze dne 22. června: Činnost komise školské, kulturní a sportu rady MO ve vztahu k zařízením v MO. Projednání zprávy přestupkové komise: Za uplynulé období poloviny roku komise projednala 15 přestupků, u šesti udělila pokutu, 2x byl přestupek nedokázán, 5x napomenut. Projednán návrh zásad prodeje nemovitostí v majetku města a pravidla pro prodej jednotlivých bytů taktéž v majetku města.

7.      schůze dne 31. srpna: Se souhlasem byla přijata Vyhláška města Liberce o místních poplatcích za držení psa: Za jednoho psa 1.000,- Kč, za dalšího 1.500,- Kč, invalidní důchodci a starobní poplatek 500,- Kč. Každý pes po zaplacení poplatku je povinen nosit na obojku známku.

8.      schůze 21. září: Zpráva o bezpečností situaci v obvodu. Znovu projedná Vyhláška města „o dopravním řádu“.

9.      schůze 19. října: Schválen operativní plán zimní údržby.

10. chůze 16. listopadu: Personální změny zastupitelstva.

11. schůze 14. prosince: Závěrem zhodnocena práce členů komisí Rady MO.

 

Počet pracovníků obvodního úřadu včetně pracovníků Technického střediska se zvýšil z 21 na 22.

 

 

            Rozpočet tohoto roku byl krytý vlastními finančními prostředky a částečně převzatým zůstatkem v hodnotě 5.260 tis. Kč z loňského roku. Letošní hospodaření skončilo přebytkem 4.227 tis. Kč.

            Čtyři roky obnoveného samostatného hospodaření jsou dostatečně dlouhou dobou k zamyšlení, že jsou přínosem pro místní obyvatele.

            Nárůst příjmů proti roku 1992 dosáhl 237 %!

Příjmy v roce 1992 14.532 tis., 1993 28.202 tis., 1994 28.695 tis. a v letošním roce – 1995 již 34.466 tis. Kč.

Samotné daňové příjmy, jejichž zvýšení je cílem vládní politiky, dosáhly 58,6 % (20.186 tis.) proti roku 1992, kdy představovaly 24,6 %, tj. 3.573 tis. Kč z rozpočtu příjmů. Tento trend je nutno hodnotit pozitivně, protože touto cestou se do obvodu dostává značná suma na krytí rozsáhlých výdajů pro rozvoj obce.

 

            V roce 1995 činily příjmy 34.466 tis. Kč.

 

 

 

            Významné položky výdajů ve vodním hospodářství:

                                                                                              celkem 3.190 tis. Kč

 

 

            Hlavní položky výdajů v dopravě:

                                                                       celkem 7.223 tis. Kč

 

 

            Položky výdajů ve školství:

                                                           celkem 8.119 tis. Kč

 

 

            Položky výdajů v kap. místní hospodářství:

                                                                                  celkem 6.433 tis. Kč

 

 

Výdaje se proti roku 1992 v porovnání zvýšily o 241 % a dosahují 30 mil. Kč. Je to důsledek dobré cílevědomé hospodářské politiky, kdy vesměs všechny vysoké příjmové položky se vracejí pro potřeby obyvatel.

            Obvod se v roce 1995 ve vodohospodářské části zaměřil na budování kanalizační sítě po dokončení nové kanalizační stoky vedoucí hluboko pod povrchem z Jablonce n. N. v katastru Vratislavic přímočaře pod Kyselkou, sídlištěm okálů do Liberce. Tato stoka sbírá většinu odpadní vody, která přestala vtékat do řeky Nisy, a tak se protékající říčka po mnoha desetiletích stala opět tokem průzračným s reálnou možností chovat v ní i pstruhy!

            Z významnějších staveb se realizovala kanalizace v ulici Na Vrších a v Dopravní ulici, jejíž výstavbou bylo zrušeno 8 vtoků do Nisy. Stavba kanalizace v Dopravní ulici byla spojena s rekonstrukcí celé této ulice v celkovém nákladu 8 mil. Kč s finančním dokončením v následném roce.

            Ve školství byla věnována pozornost výstavbě knihovny a společenských místností v budově základní školy v nákladu 3 mil. Kč a výměna oken ve 48. mateřské škole v Tanvaldské ulici ve výši 600 tis. Kč.

            Příznivý finanční vývoj byl středem zájmu Města Liberce, které iniciovalo revizi Statutu Města novelou s nepříznivým dopadem pro obvod. Po bouřlivých debatách v obvodním zastupitelstvu, které zprvu s novelou nesouhlasilo, byl nakonec v Liberci přijat opravený Statut, který pro obvod přinesl ztrátu 20 % daňových příjmů, tj. asi 3 mil. korun ve prospěch liberecké infrastruktury – generální opravy městské dopravy. Ztráta příjmů pro obvod přinesla v závěru roku v zastupitelstvu vášnivou diskuzi o případném odtržení obvodu od města. Jako kompromis získá obvod pro rok 1996 mimořádnou dotaci ve výši 1 mil. korun.

 

 

            Po provedených volbách v listopadu min. roku byly postupně sestaveny komise rady MO. Jejich konečnou podobu schválilo zastupitelstvo 21. září a v závěru roku na posledním zasedání 14. 12. zastupitelstvo hodnotilo roční práci komisí a jejích členů.

 

            Kontrolní komise

je obecně platnou komisí pro průběžnou kontrolu plnění usnesení rad a zastupitelstva:

předseda komise: Vladimír Ochotný – člen rady

                            Ing. Jiří Cihlář – zastupitel

                            Vladimír Trakal – zastupitel

                            Mgr. Vlad. Hoření – zastupitel

                            Ing. Jana Zamprová – členka komise

 

            Komise sociální a zdravotní:

Obsahovou náplní této komise je sledování sociálních a zdravotních záležitostí občanů. Pomocným orgánem je Sbor pro občanské záležitosti (SPOZ), který sleduje počet narozených a organizuje slavnostní vítání občánků do života, sleduje život starých občanů, navštěvuje je při jejich významných jubilejích, pomáhá i materiálně a uplatňuje nárok na převzetí nejpotřebnějších do Ústavu sociální péče.

            Předseda komise: MUDr. Eva Hudcová – zastupitelka

                                       MUDr. Radka Drašnarová – členka rady

                                        Rudolf Krupička – zastupitel

            SPOZ: Eva Stránská – členka

                        Olga Hladíková – členka

                        Naděžda Růtová – členka

                        Pavla Pospíchalová – členka

                        Jarmila Kadlasová – členka

                        Eliška Hrdinová – členka

                        Jiřína Bartoňová – členka

 

            Komise školství, kultury a sportu:

Úkolem komise je sledovat plnění rozpočtu školských zařízení, provádět dohlídku ve školách technického stavu zařízení, odklady školní docházky, umísťování dětí do mateřských škol, dohlídku kulturních akcí, koncept kroniky, spolupracuje s knihovnou, Vratislavickou kulturní a vzdělávací nadací a s místním kinem.

            Předseda komise: MUDr. Radka Drašnarová – členka rady

                                       MUDr. Jana Hamanová – zastupitelka

                                       Vladimír Trakal – zastupitel

                                       Mgr. Vladimíra Hoření – zastupitelka

                                       František Jelínek – člen a kronikář

                                       Petr Svoboda – člen

                                       Drahomír Líbal – člen

 

            Komise finanční:

            Vyjadřuje se k rozpočtu ob. ú., kontroluje čtvrtletní rozbory hospodaření, úsek finanční, závěrečný účet hospodaření. Podílí se na inventarizaci majetku.

            Předseda komise: Mgr. Pavel Jeništa – člen rady

                                       Pavel Bergr – zastupitel

                                       MUDr. Radka Drašnarová – člen rady

                                       Josef Nýdrle – zastupitel

                                       Ing. Jiří Cihlář – zastupitel

                                       Karel Oppolzer – člen

                                       Ing. Petr Jeništa – člen

                                       Mgr. Věra Marková – člen

 

            Komise dopravy a výstavby:

            Z názvu komise vyplývá její činnost: Vyjadřuje s k plnění úkolů v investiční výstavbě inženýrských sítí, stavu komunikací a činnosti Technického střediska.

            Předseda komise: Ivan Charypar – místostarosta

                                       Ing. Zbyněk Nýdrle – člen

                                       Ing. Jaroslav Sýkora – člen

                                       František Pták – člen

                                       Otakar Michálek – člen

                                       Ing. Vladimír Wünsch – člen

 

            Komise životního prostředí:

            Předseda komise: MVDr. Oldřich Matouch – zastupitel

                                       MVDr. Jiří Dousek – člen

                                       RNDr. Jiří Gracias – člen

                                        Jiří Vrána – vedoucí TSV

 

Technické středisko Úřadu městského obvodu ve Vratislavicích

            Středisko s vlastními pracovníky s vedoucím Jiřím Vránou zajišťuje veškerou drobnou údržbu na komunikacích a chodnících v obvodu města. Pečuje o zeleň veřejných prostranství, čistotu, odstraňování černých skládek a údržbu zvláště v zimním období.

            Na 9. zasedání zastupitelstva byl schválen operativní plán zimní údržby ve stejných opatřeních shodných s minulými roky. Hlavní štáb tvořili: K. Frýdl, starosta

                                                              Ing. Antonín Bohata, vedoucí technického odboru

                                                              Jiří Vrána, vedoucí TSV

                                                              Zdeněk Lopauer – pracovník TSV

            TSV disponuje s rozsáhlou funkční technikou moderního autoparku:

1 traktor Z 7045 se závěsnou radlicí

1 traktor Z 7245 se závěsnou a přední výkonnou radlicí

1 multikára M25 s radlicí a posypovým přívěsem

1 vozidlo ČICHO s přední radlicí

1 rezervní – multikára M26

            Operativní plán zimní údržby zahrnuje spolu s TSV dalších 7 organizací, se kterými byla sjednána písemná smlouva. Údržba zahrnuje celkem 63 komunikací I. – III. kategorie. Hlavní silnice Tanvaldská, Rochlická a Dlouhomostecká v celé délce jsou vyjmuty z plánu ošetření a jejich úklid sněhu provádějí TS města Liberce.

            Od 24. dubna bylo započato s mytím hlavních ulic na sídlišti a od 10. května zahájili pracovníci TSV úklid ostatních komunikací. Současně bylo započato sekání trávy na veřejných plochách, zvláště na sídlišti. Tato péče o zelené plochy trvala až do počátku listopadu ke spokojenosti občanů Vratislavic.

 

            Po integračním převodu území a obyvatelstva do města Liberce v dubnu r. 1980 bylo provedeno ucelené, nové pojmenování ulic v XXIX. a XXX. obvodu města Liberce. Předtím byly používány místní názvy, ze kterých byl sestaven uličník poplatný dodnes. V kronice uvádím poprvé abecední jmenný seznam současných jmen ulic.

            Pro snažší orientaci jsou názvy ulic roděleny do šesti okruhů:

S označením A – ulice ve středu obvodu města po obou stranách Tanvaldské ulice od lékárny

                           ke kinu

                    B – vratislavické sídliště a okolí

                    C – západní část obvodu mezi Rochlickou ulicí a Novou Rudou

                    D – jih obvodu od železniční trati k Veseckému rybníku

                    E – východ, od kina k Proseči

                    R – ulice na Nové Rudě

 

            Přehled uskutečněných prodejí domů a parcel z majetku města po zaplacení celé kupní ceny v roce 1995.

 

 

 

 

            Sporadická výstavba nových bytových jednotek způsobuje značnou poptávku pro koupi volných bytů a je hlavní příčinou geometrického nárůstu jejich cen v Liberci i ve Vratislavicích. Cena družstevního bytu stavěného panelovou technologií u bytu velikosti 3+1 dosahuje 450 tis. korun a u bytu 4+1 dokonce půl milionu. Byty o velkosti 1+1 k prodeji téměř nejsou.

            V nové výstavbě je cena 1 m² plochy přibližně 12 tisíc, což představuje u bytu rozlohy 60 m² – 720 tisíc a rozlohy 80 m² rovný milión. Při představě, že průměrná mzda činí 8.200,- Kč, zájemce o nový byt by na něj šetřil celý život.

            Město Liberec v zájmu zlepšení úrovně bydlení vytvořilo „Fond rozvoje bydlení“, který poskytuje půjčky vlastníkům domů pro účely oprav, rekonstrukcí a zvyšování počtu bytů ve stávající zástavbě. Podle dané vyhlášky č. 5/94 je možno si půjčit kapitál při mimořádně nízkém úroku 3 až 7 %.

Např. na obnovu střechy budov starších 20 let splatnou půjčku na 5 let při 5% úroku až 150 tis. Kč.

Na obnovu fasády půjčku splatnou na 5 let, úrok 4 %, 250 tis.

Na půdní nástavbu na ploché střeše na 6 let, úrok 3 %, 300 tis.

Vestavbu bytu do půdního prostoru na 6 let, úrok 4 %, 300 tis.

 

            Naplnila se dlouho očekávaná a připravovaná výstavba bytových jednotek na Nové Rudě směrem k Zelenému údolí. Byly zahájeny zemní práce pro výstavbu 415 bytových jednotek v letech 1995 – 7. Celkem bude postaveno 1.100 bytů pro přibližně 3.000 obyvatel. Vláda do této výstavby investuje 50 mil. Kč, město Liberec 40 mil. a stavební instituce INTERMA 40 mil. Kč.

            Výstavba nového sídliště se nachází na katastru patřící městskému obvodu Vratislavice a byla zahájena bez projednání se zastupitelstvem městského obvodu. Vznikl spor o převod území z obvodu k městu a spor o změnu hranic katastrálního území Vratislavic oddělením části Zeleného údolí dotčeného bytovou výstavbou ke katastrálnímu území Rochlice. Rozdílné názory zastupitelstev města a obvodu ke konečnému vyřešení se přenesly do roku 1996.

 

 

            Počet obyvatel České republiky se snížil proti roku 1994 o 11.817 osob. Na konci roku měla republika 10.321.344 obyvatel. Počet novorozenců v tomto roce byl nejnižší za posledních 200 let a poprvé klesl pod hranici 100 tisíc. Narodilo se 96.097 dětí a zemřelo 117.913 osob. Průměrný věk obyvatel přesto neustále stoupá, přibývá důchodců a snižuje se počet mladých lidí. Tento nepříznivý vývoj odpovídá změně chování mladých lidí, kteří dnes kladou na přední místo profesní kariéru a teprve potom zakládání rodiny. Vysoké životní náklady pro většinu obyvatel, nedostatek bytů a nízké mzdy jsou hlavní důvody nízké populace.

            Matriční úřad městského obvodu ve Vratislavicích zaregistroval narozených dětí, v obřadní síni bylo oddáno párů novomanželů. Sbor pro občanské záležitosti přivítal do života malých občánků.

 

Mzdová a cenová politika roku k porovnání:

Průměrná mzda se zvýšila přibližně o 1 tis. Kč. Na začátku roku statistika uváděla 7.000,- Kč, na konci roku 8.000,- Kč. Průměrný důchod ze 3.500,- Kč na začátku roku dosáhl na konci na 4.000,- Kč, což je polovina průměrné mzdy.

            I ceny potravin se postupně zvyšovaly, v obchodních organizacích byly rozdílné.

Porovnání čtyř potravinářských prodejen s cenami k 27. 11. 1995:

Kvatro Vratislavice, obchodní dům K Mart a Dunaj v Liberci a velkoprodejna EDEKA v Zeleném údolí, kam směřovali k nákupu občané Vratislavic:

 

 

Porovnáme-li uvedené ceny v nadepsaných prodejnách, nejdráže bylo ve vratislavickém KVATRu. Přičemž ceny v sousední samoobsluze na sídlišti v ul. Zámecký vrch byly ještě vyšší.

            V minulém roce nepříznivě zapůsobila neúroda zemědělských plodin zvláště obilí a brambor na jejich ceny. Dlouho trvající letí sucho, nižší úroveň agrotechniky a ochrany rostlin a zvláště pak trvalý úbytek zemědělských ploch způsobily v roce 1994 hektarový výnos brambor v našem okrese jen 149 tun a celková produkce dosáhla poloviny roku 1993. Výsledkem byly neúnosné ceny na trhu zvláště v době od Vánoc 1994 do příští sklizně 1995. Vedle mnohé tuzemské zeleniny se i brambory zařadily do sortimentu převyšujícího cenou i některé exotické druhy ovoce. 1 kg brambor stál přibližně stejně jako 1 kg banánů nebo pomerančů (20 Kč). Ještě vyšší prodejní ceny dosáhl 1 kg jablek!

            Cena 10° piva Vratislav o Vánocích 1995 v Kvatru 6,10 Kč, na sídlišti 5,90 Kč.

 

 

            Na schůzi zastupitelstva MO dne 21. září byla na pořadu dopravní situace ve Vratislavicích. Zastupitelé vyslovili kritiku k dopravní problematice, která vlivem stálého růstu průjezdních vozidel je neúnosná. Zastupitelé žádali od policie větší pozornost vozidlům zaparkovaným na nesprávném místě parkování. Byl vznešen požadavek vyznačit „zebrou“ přechod v Rochlické ulici u obchodu s pečivem a snížení rychlosti na 40 km/hod. po celé délce této komunikace. Požadavkům bylo vyhověno.

            Současně byla se zástupcem policie vrchním nsz. Pourem projednána bezpečnostní situace v obvodu. Zástupce policie hodnotil situaci příznivě, od začátku roku bylo hlášeno 158 různých přestupků, vesměs drobných případů. Objasněnost se stále pohybuje kolem 40 %.

            Kritickým místem podle statistiky nehod je Rochlická ul., druhé nejnehodovější místo v rámci okresu. Na úpravu bezpečné sjízdnosti komunikace a vybudování chodníku nejsou zatím finance. Přesto MO má zajištěnu projektovou dokumentaci včetně geometr. plánů pro úpravu chodníku od Zeleného údolí po křižovatku u lékárny. Pro nedostatek vlastních prostředků projednal MO další realizaci se Silničním investovým útvarem v Liberci, který dokumentaci odkoupil a zabezpečí přípravu prováděcích prací v letech 1997-8.

            Už řadu let se diskutuje o přeložce silnice I/14 zcela bezvýsledně. Poslední jednání v tomto roce se konalo za účasti veřejnosti dne 14. září v budově Intex klubu. Přišlo na 50 občanů, kteří se dozvěděli, že bude-li se tato akce zdárně vyvíjet, mělo by dojít k zahájení v roce 1997 a ukončení v roce 2003.

 

 

            Současná telefonní síť nepokrývá značný zájem žadatelů o telefonní stanici. K vyřešení této svízelné situace podepsali třístrannou dohodu obvodní úřad spolu s Telecomem v Ústí n. L. a firmou Keli v Liberci dne 7. června na zahájení plošné realizace pokládání telefonních a kabelových rozvodů ve Vratislavicích ještě v tomto roce. Společnost Keli – rozvod televizních kabelů – zahájila práce začátkem 2. pololetí a provedla výkopové práce. Výstavba je rozdělena do tří etap. Do poloviny příštího roku bude dokončena nová telefonní ústředna s kapacitou 4 tisíc poboček.

            V současné době je zapojeno 500 telefonních stanic, konečnou realizací bude pokryt bezezbytku požadavek dalších 1.400 zájemců v obvodu. Telecom instaloval zatímní pojízdnou ústřednu pro prvních 600 poboček.

            Od 1. 4. byl upraven nový tarif místních hovorů z původní částky za jeden hovor 1,60 na 1,90 Kč.

 

            Ke zdražení přistoupila i Česká pošta. Novou úpravu tarifů zdůvodňuje kvalitnějšími a rychlejšími službami, což se občanům nijak nezdá. Tak např. Vratislavická pošta má stále v sobotu zavřeno, balíky do domu nedoručuje a dokonce připravuje pro příjemce větších peněžních částek jejich vyzvednutí na poště, která má v běžném týdnu vyjma pondělí a středu krátkou pracovní dobu.

            Známka na obyčejný dopis stojí 3,60 Kč, na dopisnici 3,- Kč. Za balík o váze 5 kg zaplatíme 20,- Kč, do 15 kg 30,- Kč. Za poštovní poukázku do 200 korun poplatek 6,- Kč, do 1.000,- Kč již 12,- Kč atp.

 

 

            Na prahu letošního roku uplynuly již čtyři desítky let od zahájení pravidelného provozu na tramvajové trati mezi Libercem a Jabloncem. Vlastní realizace výstavby spadá do roku 1947 přípravnými pracemi ze strany jablonecké. Trať téměř 13 km dlouhá byla dokončena koncem roku 1954 a od 1. 1. 1955 zahájila linka č. 11 pravidelný provoz. Jednokolejná trať o rozchodu kolejí 1000 mm s výhybnami prochází po celé délce obvodem Vratislavic.

            První vozový park tvořily dvounápravové obousměrné (s motorem vpředu i vzadu) tramvaje typu 6 MT, dodané Vagonkou v České Lípě. Ve špičkovém provozu byly vozy posíleny vlečňáky. Jízda v patnáctiminutových intervalech trvala 37 minut. V roce 1966 z důvodů rychlejšího odbavení cestujících byly vedle dvou stávajících výhyben v našem úseku z Liberce do Vratislavic na Nové Rudě a u benzinové pumpy postaveny další dvě výhybny u Textilany a u lékárny a provoz rozšířen o další spoj č. 5, který byl vsunut do jízdního řádu ráno a odpoledne.

            Koncem šedesátých let se projevila již značná opotřebovanost zastaralého vozového parku a nevyhovující stav tratě. Trolej byla původně zavěšena na dřevěných sloupech a koleje uloženy ve štěrku. Vozový park byl vyměněn za stejné typy, ale zachovalejší z provzu v Ústí n. L. Došlo k rekontrukci trati, provoz proto byl zastaven v r. 1973 a nahrazen autobusy. Znovu zahájen 31. 12. 1975 již s novým typem tramvají řady T3. Jízda mezi oběma městy se zkrátila na 27 minut a interval na 12 minut, resp. s linkou č. 5 na 6 minut. Poměrně rychlá jízda tramvají a k tomu selhávání lidského faktoru nepozorností při křižování způsobily řadu vážných dopravních nehod.

-         17. 6. 1983 v 15:20 hod. došlo ke srážce dvou protijedoucích souprav na Nové Rudě. Srážka si vyžádala 11 zraněných.

-         31. 5. 1984 v jablonecké části úseku v Zeleném údolí došlo k čelnímu střetu dvou tramvají, těžce bylo zraněno 12 osob a 70 cestujících lehce.

-         18. 2. 1986 ve 14 hod. srážka dvou souprav mezi stanicemi Mlýnská a Textilana. Zraněno 25 cestujících, z toho 4 těžce.

-         v r. 1988 na Nové Rudě ve stejném místě jako před 5 lety dopravní nehoda, při které byl zraněn větší počet osob.

Rizikovým faktorem byla neexistence signalizačního zařízení. K základnímu obratu došlo v roce 1993, kdy na křižovatkách tramvají byla dokončena světelná signalizace s vyšším stupněm zabezpečení.

Trať je významnou součástí dopravní sítě regionu. Nesporným přínosem je ekologický a energeticky hospodárný provoz a vysoká přepravní kapacita. Dnes už cestující považují tento dopravní prostředek za denní samozřejmost. Vylepšuje se i vnitřní vybavení. Studená laminátová sedadla byla nahrazena čalouněnými, v čele vozu svítí digitální hodiny a ozvučená tramvaj oznamuje názvy stanic.

Jiné je, má-li cestující zaplatit jízdné. V Liberci jízdní tarif ve hromadné dopravě dosáhl republikového rekordu. Rozdělením do tří pásem platí cestující z Liberce ke kostelu 6,- Kč, od konečné do Proseče 8,- Kč a jede-li celou trasu zaplatí 12,- korun. Skončila funkce průvodčích. Od 1. 1. 1996 budou zavedené automaty přímo ve voze pro výdej jízdenek.

 

 

Významnou přestavbou se přihlásila zdejší základní škola. V konkurzním výběru pracovníci firmy „První regionální“ získali možnost provést úpravu v přízemí školní budovy pro účely kulturně vzdělávacího centra obce. V září byla přestavba dokončena a předána k širokému využití. V přízemí přístupném hlavním vchodem byla nově otevřena knihovna – pobočka Státní vědecké knihovny v Liberci, která se přestěhovala z dosavadních prostorů z budovy obvodního úřadu. Je v plánu, že knihovna a přilehlé prostory čítárna a klubovna se stanou účelným přístřeškem starších občanů v dopoledních a večerních hodinách a odpoledne školní mládeži v rámci školního klubu.

Knihovna půjčuje knihy a časopisy vždy v pondělí a středu od 13 do 18 hod. a ve čtvrtek od 10 do 15 hod.

V klubovém zařízení knihovny připravuje školská a kulturní komise rady MO přednášky, výstavy a setkání malých forem s umělci.

 

 

48. mateřská škola na Nové Rudě má 45 zapsaných žáků. V budově byla provedena výměna oken.

49. mateřská škola v Tanvaldské ul. má 35 dětí.

Z 50. mateřské školy odešlo do 1. tříd 25 dětí, nově bylo přijato 27. Škola má docházku 82 dětí.

Základní škola má 525 dětí ve 23 třídách.

Po přestavbě přízemí má dočasný stavební klid, připravuje se rozsáhlá přístavba střech na obou tělocvičnách. Práce proběhnou v roce 1996.

 

Vratislavická kulturní a vzdělávací nadace pokračovala ve své činnosti podobně jako v předchozích letech, avšak omezená ve finančních prostředcích sponzorů a dotace vlastního Intex clubu. Proto se činnost nadace omezila na úzký okruh zájmů:

kurzy pro mládež a dospělé v němčině a angličtině,

kurzy taneční výchovy a společenského tance,

hry na klavír, kytaru a flétnu.

Druhou činností VKN bylo pořádání tanečních zábav a plesů. (11. 2. Balonkový ples, 24. 2. Nekuřácký ples) a poskytování sálu pro jiné organizace (18. 2. Zahrádkářský ples, 25. 2. Hasičský bál).

Třetí oblastí byly akce zaměřené na klubové setkání diváků s pražskými umělci. Celkem devět vystoupení známých herců a zpěváků.

            Návštěvnost v kurzech, zvláště dětí a mládeže byla vysoká, vystřídalo se na 200 dětí. Zato návštěvnost ve vystoupení umělců až na malé výjimky (Ivan Mládek) byla slabá, v průměru 50 diváků na představení).

            Další uskutečněné programy Nadace pro mládež:

11. 3. v Intex clubu dětský karneval,

6. 6. na koupališti: Vratislavické kulturní léto – Pohádkový les

23. 6. na koupališti: Jen tak na vodě – rockový koncert

30. 6. na koupališti: Rockový nářez za vysvědčení – zábavný pořad pro mládež na konci

                              školního roku.

            Nadace uspořádala ve Velkých Všelisech od 24. 7. do 11. 8. dětský letní tábor s účastí 60 dětí.

            Vyvrcholením kulturního dění bylo otevření Kulturně vzdělávacího centra v základní škole ve dnech 11. až 17. září pod názvem I. ročník oslav věnovaných rodákům. V sobotu 17. 9. byla zahájena výstava s přednáškou o vratislavickém rodáku Ferdinandu Porsche (120 let od jeho narození), odpoledne se uskutečnila velká estráda na školním hřišti za účasti orchestru L. Bareše, zpěváků M. Holanové, M. Drobného a herce Luďka Munzara. Večer explodoval nad Vratislavicemi jeden z největších ohňostrojů, co občané pamatují.

            Nadace pravidelně jednou za měsíc pořádala zájezdy do pražských divadel. Tato akce se vždy setkala s velkým zájmem.

 

            V důsledku nízkých příjmů z prodeje koberců a malou produktivitou závodu Intex, vedení tohoto podniku provádí postupný odprodej neproduktivního nemovitého majetku. Tak se k prodeji dostaly poslední dva pavilony bývalé mateřské školy v zámeckém parku, k odprodeji uvažují i budovu INTEX clubu.

            Starosta MO Karel Frýdl obdržel dopis od vedení závodu v následujícím znění: „Ekonomická situace firmy není příznivá. Jedním z nezbytných opatření firmy pro její zachování je i odbourání veškeré zbytečné zátěže, a proto jsme se rozhodli, že výše uvedený objekt počátkem příštího roku prodáme. Vzhledem k tomu, že objekt slouží pro občany Vratislavic, nabízíme Vám ho s příslušnými pozemky k odkoupení. Jinak nabídneme objekt k odprodeji přes realitní kancelář.“

            Udržet provoz tohoto domu je značně obtížné. Jen za nájemné má platit nadace 12.000 korun čtvrtletně, jelikož je prodělečná, neplatí nic. Náklady na topení činí ročně 350 tisíc Kč.

 

            Poměrně bohatou a kulturní ozdravnou činnost provozují již několik let členové komise pro práci s důchodci při odborové organizaci a. s. Intex ve Vratislavicích. Hlavními organizátory přednášek, besed, exkurzí a autokarových nebo vlakových zájezdů jsou bývalí pracovníci závodu Miloš Hladík, Josef Nýdrle, Ing. Alena Pokorná a Ing. Jaroslav Liblínský. Z bohaté nabídky jejich programu vyčteme 25 výletů, 5 exkurzí a další poutavé akce uspořádané během jednoho roku.

 

 

            Nejznámějším místem pro občany – milovníky koupání – je vratislavické koupaliště s příznačným pojmenováním Sluníčko. Vydaří-li se sezóna, nebo i několik pěkných dnů jdoucích za sebou a slunce dostatečně hřeje, je areál zaplněn do posledního místečka. Příkladem byl první víkendový den v červenci s návštěvou 2.000 osob.

            Koncem května byl areál připraven, nově byly natřena oba bazény, provedena nezbytná úprava terénů i interiérů zvláště v restauracích. Pro napuštění obou bazénů je třeba 2.200 hl pitné vody, což je náročné finančně i časově. Voda se denně čistí, filtruje a vzorky odesílány hygieně 1x za 14 dní. Po celou dobu sezóny byla voda bazénů v naprostém pořádku.

            Letní sezona se vydařila, oba letní měsíce byly velice teplé a slunné, voda v bazénech mezi 23 – 24° C, vzduch často kolem 30° C.

Areál koupaliště neslouží jen vlastnímu koupání. Od 1. května je zde pravidelný provoz restaurace a hřiště minigolfu pro individuální zájem i kolektivní soutěže. V sezoně slouží zájemcům i druhá restaurace.

Koupaliště vykázalo za rok 1994 ztrátu ve výši 480 tis. korun, která byla pokryta městem i vratislavickým MO. Zastupitelstvo ve Vratislavicích na jednání 31. 8. souhlasilo s prominutím pohledávky, kterou Zájmové sdružení Koupaliště dlužilo ve výši 287.324,- Kč. Současně chválilo převod hřiště minigolfu do majetku obce.

Vyúčtování letošní sezóny zatím nebylo předloženo a tudíž neprojednáno.

 

 

Soutěž o pohár sv. Floriána o květnovém víkendu pro dobrovolné hasiče bez rozdílu věku uspořádal Hasičský záchranný sbor v Liberci na hřišti ve Vratislavicích. Od pátku do neděle se vystřídalo na pět set hasičů z pětačtyřiceti družstev v sedmi kategoriích.

V soutěži všech družstev byli nejúspěšnější reprezentanti Hodkovic. Toto setkání má již desetiletou tradici a je víceméně odměnou za dobrovolnou a záslužnou práci příslušníků organizace.

 

zajišťuje tělovýchovná jednota Jiskra. Pod vedením zkušených cvičitelů a trenérů se v místní tělocvičně od října do května střídají při cvičení předškolní děti i s rodiči, mladší a starší žactvo, muži a ženy se ve cvičení gymnastiky, všeobecné pohybové průpravy a aerobiku se cvičiteli Virthem, mgr. Hoření, Svobodovou, Trávníčkovou, Škodovou a Servinskou. V tělocvičně jednoty působí oddíl odbíjené žactva, žen a mužů, oddíl kulturistiky, který se mimo vlastní svěřence věnuje i všem příchozím o udržení formy a linie těla.

            Velmi agilní jednota se potýká s finančními problémy při úhradě provozu tělocvičny, údržbě a odměn cvičitelům. Vypomáhá MO a další sponzoři, protože roční příjem jednoty z příspěvků cvičenců režii nepokryje. Příspěvky činí od 200 do 400 Kč ročně.

            Hřiště sportovního stadionu využívá hlavně oddíl kopané. Oddíl mateřské jednoty se před několika roky rozpadl a hřiště bylo propůjčeno libereckému oddílu Radopex majitele a podnikatele p. Hrdličky. Jmenovaný najal jedenáctku z bývalých předních hráčů libereckých oddílů a družstvo bylo zařazeno do I. B třídy. Po počátečních úspěších dlouho vedlo tabulku, v poloprofesionálním mužstvu vzniky finanční problémy a konec Radopexu nastal 1. června, kdy na mistrovský zápas se dostavili 3 rozhodčí a soupeř. Domácí se nesešli. Radopex byl ze soutěže odvolán a následně se rozpadl.

            Naopak velkou radost přinášejí žáci oddílu kopané mateřské jednoty. V sezóně 1994/5 zvítězili v okresním přeboru bez jediné porážky. Získali plných 66 bodů a nastříleli 187 branek. V novém ročníku jsou v I. A třídě a vedou si opět úspěšně. Základ družstva tvoří žáci zdejší základní školy doplněni kamarády z libereckých škol.

Tradici si zachovává masový přespolní běh pod názvem „Vratislavický běhoun“ pořádaný každým rokem v poslední dubnové sobotě TJ Jiskra a pod záštitou starosty MO a dalších sponozorů. Závod je vypsán pro děti od 3 let až po veterány, pro příchozí i aktivní atlety Liberecka. Uskutečnil se již 8. ročník přespolního běhu a 4. ročník o pohár starosty dne 22. 4. za účasti 267 závodníků. Hlavní závod v běhu mužů na 10 km situovaný do okolí sídliště a koupaliště vyhrál Milan Krajč. Putovní pohár starosty MO předal jeho místostarosta Ivan Charypar, mimo jiné i aktivní účastník hlavního běhu.

Roční rozpočet TJ Jiskra činí 220 tisíc korun. Rada MO poskytla výpomoc jednotě ve výši 50 tis. Kč na částečnou úhradu odměn funkcionářům jednoty. Další příspěvek rady MO ve výši 10 tis. Kč byl poskytnut žákovskému družstvu kopané na nákup drezů při příležitosti IV. ročníku turnaje o „Pohár starosty MO“. Turnaj už potřetí vyhrálo domácí družstvo a získalo pohár z rukou starosty Karla Frýdla (27. 8. 1995).

Dne 22. června proběhla Vratislavicemi „mezinárodní štafeta míru PEACE RUN“. V dopoledních hodinách na cestě z Liberce do Jablonce byla štafeta pozdravena žáky základní školy a po krátké zdravici pokračovala na trase republikou.

Pořadatel Severočeský pivovar ve Vratislavicích uspořádal dne 17. 6. tradiční již 23. ročník veteránského cyklistického závodu na trase do Jablonce, Železného Brodu a zpět. K závodu se sjeli bývalí závodníci z celé republiky, pro vítěze byla připravena bečka vratisl. moku.

 

 

Pokračovatelem bývalého nár. podniku BYTEX ve výrobě všívaných koberců se stal INTEX a. s. Společnost navazující na 150 letou tradici ve výrobě podlahových krytin se začátkem devadesátých let začal potýkat se zahraniční konkurencí výroby a importu koberců do ČR. Závod v roce 1994 prodal 5,3 mil. m² koberců a vykázal čistý zisk pouhých 69 tis. Kč, byl nucen snižovat stavy zaměstnanců a hledal další zdroje odbytu, hlavně v zahraničí. V současné době je zaměstnána jen polovina zaměstnanců v porovnání s produktivní dobou závodu. Výroba poklesla o 1/3 proti roku předchozímu.

Intex a. s. se stal zakladatelem vlastní pomocné organizace Intex – Servis s. r. o., která spolupracuje se zákazníky, provádí distribuci a služby spojené s pokládáním koberců.

 

BYSERVIS – slavil 5. výročí vzniku.

Za pět let se z jedné nástupnické organizace BYTEXU stala obchodní organizace se sídlem na zámečku v parku. Prodává bytový textil, prádlo a ostatní textil v rámci sítě velkoobchodních skladů COTON. Firma vlastní velkoobchod papírenským zbožím – má sklad a výrobnu v ul. Za Cukrárnou. Ve středisku vyrábí textilní potisky vlajek hotelů, bank a institucí. Dále vlastní vratislavickou samoobsluhu potravin, prodej novin a tabáku, kosmetiky a textilu v KVATRu v ul. Nad Školou.

 

 

            Již více jak sto let tryská z hlubin pramen vody s příjemnou nakyslou osvěžující příchutí, která si našla oblibu u širokého okruhu obyvatel regionu i vzdálených míst naší republiky.

            V Regionu (místní tisk) byla uvedena 13. března reportáž libereckého urbanistického historika Ing. arch. Sv. Čechnika pod názvem „Vratislavické vřídlo“. Uvádí se: „Když skončila druhá světová válka, převzaly Vratislavickou kyselku Středočeská vřídla se sídlem v Bílině. Pokračovalo se v plnění minerální vody do lahví v podobě minerální přírodní vody, nebo s příchutí citronovou či pomerančovou. Další úpravy podniky směřovaly tvrdě za co největším využití přírodních zdrojů s nejmenším investováním. Jedinou větší stavbou byla výstavba ocelové haly v roce 1982. Při nedostatečné údržbě se stav hlavní budovy zhoršoval, bylo nutno odstranit věž na budově hrozící zřícením. Bývalé lázně se staly ostudou Vratislavic. V roce 1989 založili Ing. Miroslav Holinka, Jaroslav Tureček a Josef Horváth společnost s ručením omezeným pod názvem Vratislavická kyselka a pustili se do reorganizace a úpravy celého zpustlého závodu. Po odchodu prvního z jmenovaných pokračovali v záchraně vřídla Tureček s Horváthem.“ Tolik 1. dějství.

            O tři měsíce později 28. 6. přinesl Region článek, kde se uvádí: „Konkurz na majetek Vratislavické kyselky vyhlásil krajský soud. Stalo se tak z popudu věřitelů na pohledávky majitelů. Další osud závodu je věcí majitelů sídlících v Ústí n. L. a v Teplicích.“ (2. dějství.)

            O dalších pět měsíců 15. 11. otiskuje Liberecký den: „Věřitelé Kyselky ztratili trpělivost! Pohledávky celkově přesahující částku 100 mil. korun uplatňují věřitelé u krajského soudu, který již koncem září vyhlásil konkurz na majetek dlužníků. Ekoagrobanka se od dlužníků domáhá 64 mil. korun, 4,5 mil. Kč žádá zpět teplický Leasing star. Oba majitelé již delší dobu mají zájem podnik prodat pro vysoké dluhy, které převyšují hodnotu celého objektu!“ (Konec 3. dějství.)

            V současné době se o podnik uchází více zájemců. V kvalitě vody a vydatnosti pramenů je záruka jistot dalšího provozu. Závod stále vyrábí. Zaměstnává 40 pracovníků a stáčí denně 100 tisíc lahví kyselky.

 

 

            Stálou největší publicitu z vratislavických závodů v denním tisku má a. s. Pivovar Vratislavice. V řadě článků a zpráv se dočítáme o prosperitě závodu, který v roce 1994 vystavil 443.917 hl piva. V tomto roce dosáhla výroba již půl mil. hl. Obliba vratislavického piva vzrůstá v tuzemsku i v zahraničí. Pivovar má na území ČR vlastní velkosklady v Žatci, Kolíně a ve Vrchlabí. Zahraniční odběratelé piva jsou zejména v Německu, Anglii, Švýcarsku a na Ukrajině, pivo je vyváženo i do USA.

            Dnes jsou Pivovary Vratislavice na osmém místě u nás co do velikosti výstavu a v soutěži kvality dokonce mezi prvními. (V soutěži dvanácti českých a slovenských pivovarů si z Washingtonu přivezl 2. místo před plzeňským Prazdrojem.)

            V rámci privatizace získala britská pivovarnická společnost Bass PLC 55 % podílu akcií zdejšího pivovaru.

            Sortiment nealkoholických nápojů v souběžném podniku Sodovkárna byl v tomto roce rozšířen o nápoj iontový, multivitamínový a zvláštností je výroba ledového čaje.

 

 

Dne 9. 2. se konal velký mítink v Intex clubu s čelními funkcionáři Českomoravské komory odborových svazů v čele s Richardem Falbrem. Přeplněný sál diskutoval o sociálním zabezpečení občanů.

 

            Vratislavická lékárna oznámila prodloužení pracovní doby od 1. 12. v pondělí a ve středu do 18 hod., aby vratislavičtí nemuseli zbytečně pro léky jezdit odpoledne do libereckých lékáren.

 

            Rybník Tajch (Vesecký rybník) je v pozornosti široké veřejnosti. Připravuje se totiž rozsáhlé vodní dílo – posunutí hráze a rozšíření plochy o několik set metrů k Vesci. Tím by vzniklo velké rekreační středisko. Jelikož 10 % plochy patří MO, zabývali se touto problematikou i zastupitelé MO. Vznikají totiž obavy z ekologického dopadu na životní prostředí. Celá zájmová sféra je stále v jednání.

 

            Rekultivace skládek na Nové Rudě

            Konečná rekultivace dvou skládek na N. Rudě je na obzoru. V listopadovém zasedání zastupitelstva města byla schválena podpora Státního fondu životního prostředí na závěrečnou likvidaci těchto mnohaletých nedokončených skládek založených někdy před 35 lety.

            Navrhovaný projekt schválený MO má dvě varianty:

První řeší likvidaci jejím odvozem a asanací na centrální skládku regionu v Chotyni a na upraveném místě doporučuje vybudovat tenisové kurty, hřiště na odbíjenou a parkoviště aut. Žulovou skálu využít jako cvičnou stěnu pro horolezce.

Druhá varianta na místě severní skládky počítá s výstavbou garáží, parkovištěm a hřištěm. Jižní skládka po úpravě povrchu využita pro výstavbu devíti rodinných domků.

            Ve stanovisku Odboru hospodářského rozvoje Úřadu města je návrh první varianty – sportovní areál.

 

            Státní veterinární ústav

Ředitelem moderního nově vybudovaného zařízení Státního veterinárního ústavu je zdejší občan MVDr. Oldřich Matouch, do roku 1995 zastupitel městského obvodu. Ústav si udržuje vysoký standart kvalitou práce všech zaměstnanců. Ústav je moderně vybaven na špičkové úrovni a republikově specializován na liščí vzteklinu.

 

            Stanice technické kontroly

byla zřízena v areálu ZNNZ (silo) a stala se nezbytným místem vlastníků automobilů. Realizuje předpis zákona 35/95 Sb. o kontrole vozidel podle roku výroby. Každý majitel vozidla podle zákona je povinnen si nechat zkontrolovat stav vozidla a označit poznávací značku cejchem.

 

            Ubývá dlužníků vůči obvodnímu úřadu. V MO je evidováno 538 přihlášených psů a stanoven poplatek za jejich držení. K 31. 12. poplatek dlužilo jen 19 majitelů v částce 5.000,- Kč.

 

            Velkou cestovní odyseu prožili zaměstnanci a. s. Pivovar na turistickém zájezdu do Londýna. Britští celníci objevili v autobusu 50 kg heroinu, který tam ukryl jeden z řidičů. Řidič byl zajištěn, autobus zabaven a cestující se s mnoha nezapomenutelnými dojmy vrátili náhradním autobusem do vlasti.

 

            Podivný dům s atmosférou strachu – je jeden z titulků v deníku z května a června o malometrážním domě na sídlišti. V červnu vyvrcholila aféra vlekoucí se již více jak rok a půl kolem garzoniérového domu na sídlišti, jehož počátky spadají do r. 1973, kdy byl postaven. Tehdejší BYTEX začlenil do výstavby stavbu desetipodlažního objektu o jednom stu garzonek. Každá bytovka skládající se z malé předsíňky, kuchyňského koutu, sociálního zařízení se sprchovým koutem a obytné místnosti byla účelově pronajímána svobodným zaměstnancům Bytexu. Veškeré zařízení patřilo majiteli, který prostřednictvím správního odboru řídil provoz. Za dvacet let se v něm vystřídali stovky nájemníků z Polska, Vietnamu i Mongolska, ale hlavně domácích obyvatel. Později objekt pro svobodné se stal útočištěm i rodin s dětmi. Přesto byl udržován pořádek a hlavně přehled o tom, kdo v domě bydlí a kdo přichází jako návštěvník.

To vše fungovalo do okamžiku, kdy majitel Intex a. s. se rozhodl dále již neinvestovat do nevýdělečného podniku, jakým ubytovna je, a prodal ji v konkurzu zájemci, který se ale v krátké době dostal podvodnou činností až do vyšetřovací vazby. Zprivatizovaná ubytovna vyměnila několik správců, kteří vybírané nájemné si ponechávali ve svůj prospěch.

            Utrpení nájemníků trvá již půldruhého roku. Pro neplacení účtů správci objektu přestala teplárna dodávat teplo, elektrárna odpojila elektrický proud a vodárna uzavřela vodu. Přitom nájemné vybírali až 2.500,- Kč měsíčně. Obyvatelé domu založili organizaci „Sdružení ochrany nájemníků“, která se ujala sama inkasa a zaplatila dluhy. Osud uživatelů garzonek byl řešen v květnu na úrovni náměstka primátora. Zájem o osud nájemníků projevila i televize a opakovaně uvedla reportáž na obrazovce.

            Budova v současné době je v kritickém stavu, někde chybí dveře, některé garzonky jsou prázdné, demolované a nevyužívané, vykradený je společný inventář, páchne zaplavený suterén. A co je nejhorší – vyskytují se tu kriminální živly, ztrácí se přehled o osobách v domě bydlících.

 

            Podle titulku z novin: Krade se všude a všechno – je i následující příhoda z Vratislavic: Překvapeni zůstali pacienti a obě lékařky zdravotního střediska ráno po vstupu do čekárny. Chyběly stoly a židle, které v noci odcizila skupina mladistvých a prodala je nájemkyni místního kina za 500,- korun a bezprostředně propila. Dodatečně policie zjistila, že tato mládež se již delší dobu scházela v suterénu střediska a nikdo nic netušil.

 

            Vratislavičtí rodáci

            Leckteré město se pyšní svými rodáky, kteří je i sebe proslavili v politice nebo vědě a technice či sportu. Město jimi však moc neoplývá, stejně tak i vratislavický městský obvod.

            Ze současných žijících rodáků můžeme uvést dva z oblasti sportu Leoše Škodu (1950), bývalého státního reprezentanta ve skoku na lyžích a účastníka zimních olympijských her v japonském Sapporu a Miladu Karbanovou (1948), bývalou držitelku československého rekordu ve skoku vysokém a dvojnásobnou účastnici letních olympijských her v Montrealu a Mnichově. Čsl. rekord, který držela víc jak dvacet let byl jen jednou překonán a současné závodnice stále nedosahují jejích výkonů.

            Z dřívějších rodáků mají Vratislavice také dva. Konrada Henleina a Ferdinanda Porsche.

            S vyslovením jména prvního je spjato nejtemnější období dějin Československé republiky. Jako vůdce Sudetoněmecké strany byl jedním z hlavních strůjců rozpadu Československa v roce 1938. V roli sudetských Němců uskutečnil odtržení pohraničí a rozpad čsl. státu. K. Henlein se narodil v r. 1895 ve Vratislavicích v domku vedle dnešního Intex clubu v Tanvaldské ulici. Pocházel ze smíšeného manželství (matka Češka roz. Dvořáčková, její původ zatajoval, dokonce v matrikách falšoval). Z Vratislavic, kde chodil do chlapecké obecné školy se rodina vystěhovala v r. 1906 do Rychnova n. Nisou. Zemřel spácháním sebevraždy 10. 5. 1945 při zajištění americkou armádou.

            Jméno druhého rodáka nosí na kapotě mnoho rychlých luxusních vozů na celém světě. Je jím Dr. Ing. prof. Ferdinand Porche h. c. Letos uplynulo 120 let od jeho narození. V Liberci i ve Vratislavicích došlo k neformálním a oficiálně neschváleným vzpomínkovým aktům, u nás v září při otevření kulturního střediska v základní škole.

            Dr. Ferdinad Porsche pokládaný za konstruktérského génia první poloviny 20. stol. se narodil 3. 9. 1875 v rodném domě ve Vratislavicích. V domě, ve kterém žil s rodiči, bratrem a dvěma sestrami měl otec kovotepeckou dílnu na výrobu cínových předmětů. Malý Ferdinand ve vratislavické škole získal základní vzdělání. Zprvu byl v učení svého otce a současně absolvoval odborný kurz při průmyslové škole v Liberci. Už v patnácti letech zavedl v rodném domku elektrické osvětlení. Proud byl napájen z vlastního generátoru. V osmnácti letech odešel do Vídně a pracoval v továrně na elektrická zařízení a jako konstruktér od r. 1899 pro Lohnerwerke a Auto-Daimler.

V roce 1900, ve svých 25 letech, postavil první vůz poháněný dvěma elektromotory. Vůz byl vystaven na světové výstavě v Paříži a Porsche se stal mezi motoristy známou osobností. Od roku 1907 pod vedením Dr. Porscheho začala továrna AUSTRO-Daimler stavět motory pro vzducholodě, o pět let později sestrojil nový letecký motor vzduchem chlazený. Z této koncepce motoru následně vznikaly jeho nejlepší výtvory – motory vozů Volkswagen, AutoUnion a nakonec motory vozů nesoucích značku Porsche.

            Před první světovou válkou se vypravil na cestu do Čech, předvedl rodině nejen své nové auto, ale i manželku, se kterou se oženil ve Vídni. Po rozpadu Rakouska-Uherska si ponechal čsl. státní občanství.

            V roce 1923 odchází dr. Porsche do Stuttgartu, kde se stává ředitelem společnosti Daimler-Motoren-Gessellschaft. Před odchodem z Vídně r. 1922 po předchozím studiu získává doktorát přírodních věd.

            Odmítá nabídky na spolupráci s firmou Škoda a 25. 4. 1931 zakládá vlastní projekční firmu ve Stuttgartu pod názvem Dr. Ing. h. c. Ferdinand Porsche GmbH Kostruktionen und Beraterugen. První zakázky jsou pro firmu Wanderer a Zündapp malého vozu tzv. Volksauto, předchůdce Volkswagenu. Staví závodní auta zn. AutoUnion, které dosahují vynikajících úspěchů na závodních drahách. Vozy byly vrcholnými výtvory tehdejší doby.

            Dr. Porsche obdržel v roce 1934 zakázku na stavbu lidového vozu, jehož cena neměla přesáhnout 1.000,- RM. Zkonstruoval vůz zn. Volkswagen, než došlo k sériové výrobě byla výroba převedena na válečnou. Představitelům Německa se nezamlouval český původ dr. Porscheho, proto byl v roce 1935 „poněmčen“ a získal německé státní občanství. Za konstrukci VW byl jmenován čestným profesorem. Byl angažován jako poradce pro zbrojní průmysl. V jeho dílně následně vznikly prototypy konstrukce motorů tanku Leopard a Tiger, samohybné houfnice – „Porsche Typ 130 – Ferdinand“. Ke konci války přesídlil do rakouských měst Gmünd a Zell am See. Tam ho zastihl konec války, Brity byl zatčen, vzápětí propuštěn se zdůvodněním, že proti jeho osobě není vznešeno žádné obvinění. Následně byl převezen do Francie, kde se měl podílet na úpravách aut značky Renault.

            Po stabilizaci politické situace se věnoval opravám automobilů a zemědělských strojů. V roce 1949 se vrátil do Stuttgartu, aby obnovil automobilovou výrobu. Zde zemřel 30. ledna 1951. Pohřben je v rakouském Zell am See, kdežto jeho rodiče a příbuzní mají společnou hrobku na vratislavickém hřbitově.

            Známí a přátelé Dr. Porscheho líčili jako velmi sympatického, moudrého a laskavého muže, připomínajícího Eisteina.

            Dr. Porsche byl skutečně génius své doby a nepřekonatelný v konstrukcích motorů a automobilů vůbec. Žil jen pro vědu a techniku a pokud svými vynálezy byl vtažen do soukolí příprav hrůzné světové války, byl pouze jejím nechtěným nástrojem. (Zapsána zkrácená verze životopisu.)

Zapsáno do kroniky po předchozím souhlasu ŠKK a Rady městského obvodu ve Vratislavicích v říjnu 1996.

27. listopadu 1996

František Jelínek,

kronikář